Mávám na rozloučenou tomu sociopatovi v sobě a říkám Sbohem. Už navždy. Protože nechci v osmadvaceti dopadnout jako Honza.
Totéž dělám se svou emocionální nedospělostí. Protože nechci ve svém věku být jako Martin.
A končím s tou věčnou (semi)depresí. Protože jsem nikdy nechtěla být jako Igor.
Díky lidem, se kterými jsme kdysi zkřížili cesty, si spoustu věcí uvědomujem'.
Ať už se stane cokoliv, zvládnu to. Protože budu existovat s vědomím, že jsem se přestala bát.
2011-11-19
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
úžasně napsaný!
ReplyDelete