...and I'm the gray.

Prošla jsem si teď divným obdobím, vážně, jsem z toho celá zpitomělá a doufám, že se alespoň něco vrátí do starých kolejí. Rozděluju teď život na dvě základní období. Zaprvé, když mně připadá, že se strašně nudím a nemůžu se dočkat, až se něco bude dít. A pak přijde to druhé, kdy se děje tolik neuvěřitelností za sebou, že se nemůžu dočkat, až zase bude klid. Od minuého pátku jsem v tom druhém a není to dobré. Dobrovolně se izoluju od světa, po věčerech se dívám na filmy s Downeyem a čtu Bulgakova, na kterém Tadeáš s Adamem balili joint. Oh well. Opuštěnost sux, ale je v ní jakási vyrovnanost, na kterou jsem si zvykla. Teď se neučím ani latinu, ani ekonomii, ani nic jiného. Místo toho koukám na bibli všech outsiderů. Long live Daria.