2009-09-26

Or do we kill this one tonight?

Připadala jsem si absolutně debilně, když jsem si dneska na novým laptopu smazala z plochy Koš, oh well. However, that little bugger's back so everything's fine.
Poslední dobou se vždycky do něčeho uvrtám, to by se jeden vážně zbláznil. Takové věci se stávají vždycky když to nejmíň čekáte a pak to všechno komplikuje.
Těším se do školy.
Píše Kanada, píše samé pozitivní věci, což mě z nějakého důvodu znervózňuje. Asi proto, že je nemám čím oplácet. Mi se v Práglu moc úžasných a neuvěřitelných věcí nestává a vidím se v nehezké perspektivě. Ale beru jako dobré znamení tu Košovou ikonku na ploše, to zas jo. Stýskalo by se mně po ní. Ty Visty mňa zabijou.
Třebíč mám na fotbale, Burgas v práci a Louny v té Kanadě /yay! for Toronto city, řekla by/ a Horoměřice u babičky. Éé.
Jdu si zaběhat.

Dneska je mi osmnáct.

2 comments: